Nové operační programy čeká ještě dlouhá cesta

V polovině letošního září se očekává zveřejnění stanovisek Evropské komise k předloženým verzím operačních programů. Ty byly schváleny vládou ČR ve dnech 9. a 14. července.

Od té doby jsou po vložení do příslušného systému posuzovány a lze jen spekulovat, které pasáže budou určeny k přepracování a které v bruselských měřítkách obstojí.

Již nyní však můžeme zrekapitulovat, na co Evropská komise klade důraz a co očekávat od nových operačních programů pohledem obcí reprezentovaných naším sdružením.
Ačkoliv nové programovací období již více než půl roku běží, žádná výzva zatím vyhlášena nebyla. Schválení operačních programů je totiž podmíněno krom jiného také splněním předběžných podmínek, mezi které patří v prvé řadě služební zákon, který před pár dny, 10. září, prošel 3. čtením v poslanecké sněmovně. Dále se mezi podmínkami komise objevuje aktualizace zákona o EIA (bude splněno k 1. 1. 2015), zjednodušení zakládání malých a středních podniků, zavedení přísnějších pravidel v oblasti energetiky, vodohospodářství, či zjednodušení pravidel zadávání veřejných zakázek. Množství ex ante kondicionalit spadá do působnosti Ministerstva životního prostředí. Jedná se o přijetí Plánu předcházení vzniku odpadů a Plánu odpadového hospodářství 2015+. Zejména druhý jmenovaný dokument je dlouhodobě podrobován polemice, která se vede okolo vykazování dat o množství produkovaného odpadu mezi ČSÚ, MŽP a Eurostat. Další předběžné podmínky se týkají veřejné správy, zdravotnictví, začleňování Romů, vzdělávání, dopravy a dalších. Z celkem 40 ex ante kondicionalit zatím Česká republika splnila zhruba jednu třetinu. I proto není reálné, že by do konce roku 2014 došlo k vypisování prvních výzev, pokud řídící orgány nezvolí cestu vyhlášení výzvy před schválením příslušného operačního programu.
Kromě náročných cílů v oblasti plnění předběžných podmínek se musíme zmínit rovněž o problematických oblastech podpory, které Evropská komise v rámci neformálního dialogu a ve stanovisku k předloženému návrhu Dohody o partnerství přijímala spíše s výhradami. Jedná se o podporu investic do integrovaného záchranného systému, kde nakonec bylo zvoleno problematické regionální zúžení, dále vnitrozemská vodní doprava, kde se stále hovoří o splavnění Labe s negativními důsledky vůči životnímu prostředí anebo investice do rekonstrukcí silnic 2. a 3. třídy, kde nakonec budou podporovány jen dopravní spojnice se zvlášť odůvodněným regionálním významem.
Uvedená témata se menších obcí týkají spíše sekundárně, avšak podpora investic do kulturního dědictví má pro venkov značný význam. Není třeba vysvětlovat, že právě obnova spolu s udržitelným způsobem využití památkových objektů může mít v prostředí vesnice rozhodující socio-ekonomický význam. O to více alarmující je skutečnost, že se ve vládou schválené verzi Integrovaného regionálního operačního programu počítá spíše s památkami, které do této kategorie nespadají. Podle tohoto návrhu se mají podpory dočkat jen objekty patřící do seznamu UNESCO, dále národní kulturní památky vyhlašované vládou, městské památkové rezervace a nakonec venkovské památkové rezervace. Je nasnadě, že památky, které nutně vyžadují investice a s potenciálem rozhýbat venkovskou ekonomiku, se tak v hledáčku tohoto ani žádného jiného operačního programu přímo nenacházejí. (Výjimkou snad budou alespoň operační programy přeshraniční spolupráce; jejich schvalování však zatím není ukončeno). Nastavení podpory kulturního dědictví ze strukturálních fondů představuje pro Sdružení místních samospráv vážný problém. Jak ukazuje výše uvedená rekapitulace témat, která ještě nejsou zcela ukončena, čeká ještě před spuštěním prvních výzev operační programy notný kus cesty. Snahou našeho sdružení je, aby v ní nebylo opomenuto ani téma podpory kulturního dědictví venkova, které je stále velkou šancí pro lokální ekonomiku v periferiích regionů Čech, Moravy i Slezska.

Tomáš Chmela

(zdroj: http://www.smscr.cz)

MAS Podřipsko

Nové operační programy čeká ještě dlouhá cesta